Vláknina je nestravitelná složka naší potravy, není použitelná jako zdroj energie, přesto je pro naše zdraví nezbytná.
Nerozpustná vláknina - zůstává kompletně nestrávená, jejím hlavním úkolem je boj proti zácpě - změkčuje a formuje stolici v dolní části trávicího traktu, čistí a jemně mechanicky dráždí střevní stěnu a urychluje tak střevní peristaltiku (celulóza, lignin).
Rozpustná vláknina - je v tlustém střevě bakteriemi částečně rozložená, absorbuje vodu a je schopna bobtnat - po podání mnohonásobně zvětší svůj objem, a to už v horní části trávicího traktu, stimuluje tak peristaltiku střev a změkčuje stolici, čímž také přispívá k odstranění zácpy (pektin, rostlinné slizy).
Důležité je, aby naše strava obsahovala oba typy vlákniny v optimálním poměru.
- v trávicím traktu zpomaluje trávení a vstřebávání polysacharidů
- díky vláknině nedochází k jednorázovému přetížení cukrem, snižuje i hladinu tuků v krvi, dostatečná konzumace vlákniny je i prevencí aterosklerozy
- pektinové látky vážou žlučové kyseliny ve střevě, čímž brání jejich zpětnému vstřebávání a snižují tak riziko vzniku rakoviny tlustého střeva
- vláknina zpomaluje vyprazdňování žaludku, zvyšuje pocit sytosti, snižuje energetický příjem, čímž je jedním z významných faktorů v prevenci proti obezitě
- upravuje konzistenci stolice, zvětšuje její obsah, zrychluje pasáž střeva, je velmi účinná proti zácpě
Nejvíce vlákniny je obsaženo v celozrnných obilovinách, luštěninách, v ovoci a zelenině. Také houby a mořské řasy obsahují vlákninu a to ve velmi jemné formě. Díky tomu se dostává až na úroveň našich buněk, zachovává si svou absorbční schopnost a je schopna na sebe navázat toxické látky včetně těžkých kovů a radioaktivních látek.
ve stravě by měl být 40 - 50 g denně. Konzumace méně než 30 g denně se považuje za rizikový faktor vzniku rakoviny tlustého střeva. Statitiky ukazují, že běžný příjem vlákniny v současné době je však mnohdy menší než 20 g denně.